Gravitácia

[16cmfan]

Presne tak, založili sme to tu v dobrej viere a skončilo to úplne mimo predpokladov kvôli jednému jednicovi...

[+vladimir]

Ondro – aký máš dôkaz, že to čo sa píše v učebniciach je správne? Veda sa stále vyvíja a to čo sa v dnešnej dobe vyučuje na školách o pár rokov už nemusí byť pravda. Ak vedci vedia zmerať gravitačné zrýchlenie, to ešte neznamená, že vedia aká sila ho spôsobuje. Všetko, čo sa vyučuje o gravitácii sú iba hypotézy.
Pri GPSkách sa odstraňuje iba odchýlka času spôsobená gravitáciou a nie dilatáciou času podľa ŠTR.
Aby si mohol použiť Coulombov zákon na výpočet gravitačnej sily, musel by si poznať permitivitu zemského plášťa.
Existujú fotografie a videozáznamy elektrických výbojov medzi ionosférou a búrkovým oblakom. Táto energia prúdi prostredníctvom bleskov do jadra Zeme, vďaka čomu dochádza k prirodzenému poklesu gravitačnej sily. Práve z tohto dôvodu sa polárna žiara nevyskytuje v oblastiach, kde sa vyskytujú búrky.
Vďaka poklesu gravitačnej sily dochádza k vzďaľovaniu Mesiaca od Zeme.
Vďaka poklesu gravitačnej sily dochádza k stenšovaniu atmosféry, čo je jedna z príčin klimatických zmien.
Odstredivá sila, ktorá vzniká pri obiehaní družíc okolo Zeme a pôsobí proti gravitačnej sile tento proces iba urýchľujú.
Stratou ľahkých plynov, na ktoré pôsobí gravitácia najmenšou silou sa mení koncentrácia plynov v atmosfére v prospech ťažkých plynov, medzi ktoré patrí aj CO2. Nárast CO2 je iba indikátorom klimatických zmien a na klimatické zmeny nemá žiaden vplyv.

[Split]

Tak, dajme to na spravnu mieru...

Ak vedci vedia zmerať gravitačné zrýchlenie, to ešte neznamená, že vedia aká sila ho spôsobuje. Všetko, čo sa vyučuje o gravitácii sú iba hypotézy.

V tomto mas pravdu. Druhy Newtonov zakon (teda ten o padajucom jablku) je postulat, teda je to nieco, co vidime, ze je pravdive, ale neviem to hlbsie vysvetlit (stejne ako Schrodingerova rovnica)

Táto energia prúdi prostredníctvom bleskov do jadra Zeme, vďaka čomu dochádza k prirodzenému poklesu gravitačnej sily.

Vies mi vysvetlit preco? Nejaky vzorec?

Apropo, preco je potom na poloch Zeme tensia ozonova vrstva ako na rovniku? Ako na to vplyva gravitacia?

[Zoltan Balaton]

Ondro – aký máš dôkaz, že to čo sa píše v učebniciach je správne?

ked uz sme u dokazov..
vies mi dokazat ze jedna plus jedna je dva ?

[Ondro1]

Ondro – aký máš dôkaz, že to čo sa píše v učebniciach je správne?

https://www.writelatex.com/read/dghvczwfcqrv
https://www.writelatex.com/read/xtmctnmdxzzh
https://drive.google.com/folderview?id= ... sp=sharing
taký dôkaz.

[+vladimir]

Ak by za vznik ozónových dier boli zodpovedné freóny a halogénové plyny, ozónové diery by vznikali nad oblasťami, kde je najväčšia produkcia týchto plynov a nie v oblasti pólov.
Na meranie množstva ozónu v atmosfére sa používajú ozónové spektrometre. Tieto spektrometre vyhodnocujú množstvo ozónu nepriamo, prostredníctvom množstva UV žiarenia dopadajúceho na zemský povrch.
Množstvo UV žiarenia, ktoré dopadne na zemský povrch nezávisí iba od množstva ozónu, ale aj od hrúbky a hustoty atmosféry.
Ráno a večer dopadá na zemský povrch oveľa menej UV žiarenia ako na poludnie, lebo toto žiarenie musí prekonať väčšiu hrúbku atmosféry.
Vďaka poklesu gravitačnej sily a nárastu odstredivej sily, ktorá vzniká pri obiehaní družíc okolo Zeme a pôsobí proti gravitačnej sile Zeme, je atmosféra tenšia a redšia. Cez tenšiu a redšiu atmosféru dopadá na zemský povrch viacej UV žiarenia. Tento nárast UV žiarenia vedci omylom pripisujú poklesu ozónu.
Najintenzívnejším zdrojom UV žiarenia, ktoré dopadá na zemský povrch je Slnko.
Najväčšia ozónová diera nad Antarktídou bola zaznamenaná v septembri. Aby o množstve UV žiarenia dopadajúceho na Antarktídu rozhodovalo množstvo ozónu nad Antarktídou, muselo by sa Slnko nachádzať nad Antarktídou, čo nieje pravda.
V septembri sa Slnko nachádza nad rovníkom a nie nad Antarktídou. UV žiarenie, ktoré dopadá v septembri na Antarktídu musí prekonať atmosféru ktorá sa nachádza nad rovníkom.
Vďaka stacionárnym družiciam je v tejto oblasti atmosféra tenšia a preto na Antarktídu dopadá viacej UV žiarenia ako v minulosti, keď muselo UV žiarenie prekonávať väčšiu hrúbku atmosféry.
Toto je ďalší dôkaz o vplyve družíc na klimatické zmeny.
Aký máte dôkaz, že to čo sa píše vo vedeckých encyklopédiách a vyučuje na školách je správne?

[Ondro1]

Byla jednou jedna princezna, která měla na samém vrcholu věže svého zámku komnatu se dvanácti okny a ta okna vedla do všech světových stran. Když princezna vystoupila do věže a některým tím oknem vyhlédla ven, nic, co se v její říši dělo, jí nezůstalo skryto, takovou kouzelnou moc ta okna měla. Skrze to první okno viděla ostřeji než kdokoliv jiný, skrze to druhé ještě lépe, tím třetím ještě jasněji, a tak to šlo dále, až do toho dvanáctého, kterým viděla i věci, které byly ukryty nad zemí nebo pod zemí. Jenomže tohle čarodějné pokoukání bylo princezně jen k pýše a svéhlavosti. Jednoho dne si usmyslela, že zůstane navždy sama a bude vládnout svému království po svém. Proto nechala rozhlásit, že jejím mužem se nemůže stát nikdo, kdo se před ní nedokáže ukrýt tak, aby ho nenalezla. A kdo se opováží zkoušet svoje štěstí a ona ho najde, ten bude mít veselku se zubatou a nakonec narazí jeho hlavu na kůl. A bylo to! Toho času stálo před zámkem už devadesát sedm kůlů s naraženými hlavami a v zemi už nebyl nikdo, kdo by měl chuť hrát si na schovávanou. To bylo ovšem princezně vhod a pomyslila si: „Do konce svého života budu svobodná.“

j ednoho dne se ale na zámku objevili tři bratři a dali jí na vědomost, že by rádi vyzkoušeli štěstí. Ten nejstarší bratr si myslil, že bude v bezpečí, když se vsouká do skalní pukliny, ale tohle hledání bylo pro princeznu hračka, spatřila ho už v prvním okně, poslala pro něj a než by jeden okem mrknul, zdobila jeho hlava další kůl. Prostřední bratr si vlezl do zámeckého sklepa, ale také jeho princezna uviděla už v prvním okně a zubatá se smála, když mu hlavu naráželi na devadesátý devátý kůl. Teď přišla řada na toho nejmladšího bratra, který princeznu prosil, aby mu dala jeden den k přemýšlení a k ukrývání tři pokusy. Pokud ho i do třetice odhalí, pak už mu víc na životě nesejde. Byl to jinoch krásný a upřímný, to pyšnou princeznu pohnulo, a tak řekla: „Ano, souhlasím, ale stejně ti to nepřinese štěstí.“

c elý den měl hoch k přemýšlení, ale protože mu žádné myšlenky stejně nepřicházely, popadl pušku a vydal se na lov. Uviděl krkavce, vzal si ho na mušku, ale zrovna, když chtěl vystřelit, krkavec zvolal: „Nestřílej, já se ti odvděčím!“ tak se slitoval a šel dál, až přišel k jezeru. Tam spatřil obrovskou rybu, která se zrovna vynořila z hloubky. Když na ni zalícil, ryba zvolala: „Nestřílej, já se ti odvděčím!“ Nechal ji tedy plavat a šel dál a potkal lišáka, který kulhal. Na nic nečekal a vystřelil, ale minul a lišák zvolal: „Nestřílej, raději pojď sem a vyndej mi z nohy ten trn!“ Jinoch sice udělal, co lišák chtěl, ale pak ho chtěl zabít, aby mu stáhnul kůži. Ale lišák pravil: „Nech mne být, já se ti odvděčím!“ Tak ho nechal běžet, a protože byl už večer, vydal se zpět na zámek.

d ruhého dne by se rád někam ukryl, ale ať si lámal hlavu, jak chtěl, nevěděl kam. Šel tedy do lesa ke krkavci a řekl mu: „Já tě nechal žít, teď mi řekni, kam se mám ukrýt, aby mne princezna nenašla.“ Krkavec svěsil hlavu, na chvíli se zamyslel a nakonec zakrákoral: „Už to mám!“ Přinesl ze svého hnízda vejce, rozklovnul je na dvě poloviny a jinocha schoval uvnitř, pak vejce zase pečlivě spojil a uložil do hnízda. Když princezna přišla k prvnímu oknu, neviděla ho, ani z druhého okna nic nespatřila a bylo jí z toho úzko. Chodila zasmušile od okna k oknu a až v tom jedenáctém měla rázem jasno. Poslala lovce, co krkavce zastřelil, přinesl to vejce, které rozbila, a nejmladší bratr musel ven. Pravila: „Poprvé ti daruji život, ale příště se ti musí dařit lépe, jinak jsi ztracen.“

n ásledujícího dne šel hoch k jezeru, přivolal rybu a řekl jí: „Já tě nechal žít, teď mi řekni, kam se mám ukrýt, aby mne princezna nenašla.“ Ryba se zamyslila a nakonec zvolala: „Už to mám, schovám tě ve svém břiše!“ A než se nadál, ryba ho spolknula a ponořila se až na samé mořské dno. Princezna se zatím dívala svými okny, ale ani v tom jedenáctém ho nenašla a byla z toho celá mrzutá. Konečně v tom dvanáctém okně se na ni usmálo štěstí. Poslala rybáře, aby rybu vylovili a zabili a nejmladší bratr musel z úkrytu ven. Každý si jistě dokáže představit, jak z toho byl skleslý. Princezna pravila: „Podruhé ti daruji život, ale tvoje hlava stejně přijde na ten stý kůl!“

p osledního dne šel nejmladší bratr s těžkým srdcem do polí, kde potkal lišáka. „Znáš různé lsti a lotroviny,“ řekl mu: „já jsem tě nechal žít, teď mi poraď, kam se mám ukrýt, aby mne tam princezna nikdy nenašla.“ „To je dost těžký úkol!“ odvětil lišák a drahnou chvíli nacvičoval zamyšlené obličeje, až konečně zvolal: „Už to mám!“ Šel s jinochem k jednomu prameni, ponořil se do vody a byl z něj handlíř se zvířaty. Potom strčil do vody nejmladšího bratra a ten se proměnil v roztomilou sněhobílou poletušku. [pozn1] Pak se společně vydali do města a tam handlíř to šikovné zvířátko předváděl lidem. To vám byla podivuhodnost! Kdo měl nohy, běžel tam, aby to viděl. K posledku se tam objevila i princezna, a protože se jí poletuška tuze líbila, koupila ji a handlíři za ni dala pěkný peníz. Než lišák poletušku předal princezně, pošeptal jí: „Až přijde princezna k oknům, schovej se jí pod cop!“

p řišel čas hledání a princezna kráčela od okna k oknu až k tomu jedenáctému, ale nikde hocha neviděla. Když bylo i to dvanácté okno jako slepé, posednul ji strach a vztek tak velký, že okenici zabouchla takovou silou, až to ve všech oknech zapraštělo a celý zámek se zachvěl; pak se sklo ze všech kouzelných oken vysypalo. Rozzuřená princezna odcházela pryč a tu ucítila ve vlasech poletušku. Popadla ji, mrštila s ní o zem a hněvivě křikla: „Kliď se mi z očí!“ Poletuška na nic nečekala a pelášila k handlíři, oba pak spěchali ke kouzelnému prameni, kde se zase proměnili. Nejmladší bratr lišákovi děkoval: „Krkavec i ryba jsou proti tobě hlupáci, ty máš opravdu za ušima!“ A pak šel rovnou na zámek.

p rincezna na něj už čekala a podrobila se svému osudu. Pak byla velká svatba a on se stal králem a pánem celé země. Nikdy princezně neřekl, kam se potřetí ukryl a kdo mu pomáhal, takže věřila, že to dokázal sám svým čarodějnickým uměním a měla se před ním na pozoru, neboť si myslila: „Ten umí daleko více než ty!“

A keď mi toto vymažete, budem sa sťažovať, pretože Vladimírove spamy sú také isté spamy, ako moja rozprávka.

[Split]

Ak by za vznik ozónových dier boli zodpovedné freóny a halogénové plyny, ozónové diery by vznikali nad oblasťami, kde je najväčšia produkcia týchto plynov a nie v oblasti pólov.
Na meranie množstva ozónu v atmosfére sa používajú ozónové spektrometre. Tieto spektrometre vyhodnocujú množstvo ozónu nepriamo, prostredníctvom množstva UV žiarenia dopadajúceho na zemský povrch.
Množstvo UV žiarenia, ktoré dopadne na zemský povrch nezávisí iba od množstva ozónu, ale aj od hrúbky a hustoty atmosféry.
Ráno a večer dopadá na zemský povrch oveľa menej UV žiarenia ako na poludnie, lebo toto žiarenie musí prekonať väčšiu hrúbku atmosféry.
Vďaka poklesu gravitačnej sily a nárastu odstredivej sily, ktorá vzniká pri obiehaní družíc okolo Zeme a pôsobí proti gravitačnej sile Zeme, je atmosféra tenšia a redšia. Cez tenšiu a redšiu atmosféru dopadá na zemský povrch viacej UV žiarenia. Tento nárast UV žiarenia vedci omylom pripisujú poklesu ozónu.
Najintenzívnejším zdrojom UV žiarenia, ktoré dopadá na zemský povrch je Slnko.
Najväčšia ozónová diera nad Antarktídou bola zaznamenaná v septembri. Aby o množstve UV žiarenia dopadajúceho na Antarktídu rozhodovalo množstvo ozónu nad Antarktídou, muselo by sa Slnko nachádzať nad Antarktídou, čo nieje pravda.
V septembri sa Slnko nachádza nad rovníkom a nie nad Antarktídou. UV žiarenie, ktoré dopadá v septembri na Antarktídu musí prekonať atmosféru ktorá sa nachádza nad rovníkom.
Vďaka stacionárnym družiciam je v tejto oblasti atmosféra tenšia a preto na Antarktídu dopadá viacej UV žiarenia ako v minulosti, keď muselo UV žiarenie prekonávať väčšiu hrúbku atmosféry.
Toto je ďalší dôkaz o vplyve družíc na klimatické zmeny.
Aký máte dôkaz, že to čo sa píše vo vedeckých encyklopédiách a vyučuje na školách je správne?

A ako vies ze tvoja teoria je spravna? Ak hovoris ze to co je v ucebniciach a to co sa vyucuje na skolach je nespravne, odkial vies ze v Septembri je Slnko nad rovnikom? Odkial vies ze ako prenika UV ziarenie? Ako vies ze exituje UV ziarenie? Ako vies z coho je zlozena atmosfera? A doteraz som nevidel odpoved na to ako sa prejavuje silna a slaba interakcia elektronu s energiou 10 keV ked interaguje s tercikom medi.

[+vladimir]

Môj príspevok bol venovaní ozónovým dieram a aj posledná veta patrila hlavne vzniku ozónových dier, ale v skutočnosti platí aj pre gravitáciu a tým pádom aj pre vznik a fungovanie vesmíru.

[Split]

Takze ty si vyberas co sa ti hodi?

Ako ovplyvnuje obeh druzic gravitacne pole Zeme? Poprosim vzorec. Inak neverim a prehlasujem ta za klamara. Alebo mi chces povedat ze vzorce tiez nefunguju?

[Shatterhand]

Split nechaj ho, nemá to význam, veď keď je taký pán, že obsiahne v jednom príspevku

Môj príspevok bol venovaní ozónovým dieram a aj posledná veta patrila hlavne vzniku ozónových dier, ale v skutočnosti platí aj pre gravitáciu a tým pádom aj pre vznik a fungovanie vesmíru.

ozónové diery, gravitáciu, vznik a fungovanie vesmíru...tak to proti takému machrovi by nič nezmohli ani Einstein, Planck, Bohr, Boltzmann, a iní páni dokopy vôbec nič.
Čo už zmôžeme my

[Ondro1]

Split nechaj ho, nemá to význam, veď keď je taký pán, že obsiahne v jednom príspevku

Môj príspevok bol venovaní ozónovým dieram a aj posledná veta patrila hlavne vzniku ozónových dier, ale v skutočnosti platí aj pre gravitáciu a tým pádom aj pre vznik a fungovanie vesmíru.

ozónové diery, gravitáciu, vznik a fungovanie vesmíru...tak to proti takému machrovi by nič nezmohli ani Einstein, Planck, Bohr, Boltzmann, a iní páni dokopy vôbec nič.
Čo už zmôžeme my

Boh povedal Slovo a obsiahol celý vesmír. Vladimír povedal Vetu a obsiahol celý vesmír

[Ondro1]

Inak, vladimír, dám ti ešte jednu šancu, aby som ťa mohol brať vážne. Ak mi bez googlenia sem napíšeš maxwellove rovnice a z nich odvodíš vlnovú rovnicu pre svetlo.

[Zoltan Balaton]

vladimir vychadza z vlastnych zakladov..kedy to uz pochopite ?

[+vladimir]

Družice ovplyvňujú gravitačné pole Zeme podobne ako Mesiac, alebo voda, ktorá sa nachádza v atmosfére.
Bohužiaľ, všetci totálne podceňujete odstredivú silu, ktorá vzniká vďaka rotácii Zeme a atmosféry.
Vďaka rotácii Zeme nepôsobí hmotnosť vzduchového stĺpca v smere pôsobenia gravitácie, ale proti gravitácii.
Vďaka odstredivej sile je atmosférický tlak najmenší vtedy, keď sa vo vzduchu nachádza najviac vody v podobe oblakov.
Najväčší atmosférický tlak je vtedy, keď je vzduch teplý a ľahký, lebo vtedy pôsobí atmosféra proti gravitácii najmenšou odstredivou silou.
Fo = m.v2/R
Atmosférický tlak je daný rozdielom medzi gravitačnou a odstredivou silou.
AT = Fg – Fo
AT – atmosférický tlak
Fg – gravitačná sila sa nemení a pre danú oblasť je stála.
Fo – odstredivá sila sa mení podľa množstva vody v atmosfére, alebo umiestnením družice na obežnú dráhu.
Z rastúcim množstvom vody v atmosfére rastie aj odstredivá sila, ktorá pôsobí proti gravitačnej sile a preto atmosférický tlak klesá. Táto odstredivá sila nepôsobí na celé gravitačné pole, ale iba lokálne v oblasti nad ktorou sa voda nachádza.
To isté platí aj pre odstredivú silu, ktorá vzniká pri obiehaní družíc okolo Zeme.
Podobne narušuje gravitačné pole Zeme aj Mesiac.
Mesiac nevplýva na hladiny morí gravitačne. To čo sa na školách vyučuje o slapových silách Mesiaca je hlúposť!
Vďaka odstredivej sile, ktorá vzniká pri obiehaní Mesiaca okolo Zeme a pôsobí proti gravitačnej sile Zeme je atmosféra v oblasti nad ktorou sa nachádza Mesiac priťahovaná k zemskému povrchu menšou silou a preto v danej oblasti hladina vody stúpa. Voda sa medzi morami prelieva podobne ako v dvoch spojitých nádobách. V oblasti, kde pôsobí atmosféra na hladinu mora menším tlakom, hladina vody stúpa, čo poznáme ako príliv.
Ak by dnešné dvíhanie hladín morí bolo spôsobené vodou z roztopených ľadovcov, hladiny všetkých morí a oceánov, ktoré majú spoločnú hladinu by stúpali rovnomerne.
Za nerovnomerné dvíhanie hladín morí je zodpovedná odstredivá sila, ktorá vzniká pri obiehaní družíc okolo Zeme. Vďaka nerovnomernému rozmiestneniu družíc na obežných dráhach okolo Zeme, dochádza k nerovnomernému narušeniu gravitačného poľa Zeme. V oblastiach, nad ktorými sú rozmiestnené stacionárne družice je atmosféra trvalo priťahovaná k zemskému povrchu menšou silou a preto v takýchto oblastiach došlo k trvalému stúpnutiu hladiny mora.